čtvrtek 27. prosince 2012

Third Wave of Black Metal vs. True Norwegian Black Metal


If you listen to BM, but you don’t know what phase the moon is in, or what wild flowers are blooming then you have failed.  It is shocking to me that one could be seriously interested in Black Metal and not be deeply committed to radical ecology.  Is BM supposed to be about concrete high rises, suburbs, television, an easy modern existence with access to 4-tracks and corpse paint from the local hot topic?  No!  The music is about wild forests, unfettered rivers, nature: furious and vengeful. - Wolves in the Throne Room

"anything is better than darkthrone" - that's why Darkthrone is true Black Metal and WITTR is not. Then in the 1990s, they didn't give a fuck if some wimpy death metal trendy faggots hated them. No, they wanted them to hate their music. So they wouldn't give a fuck if some wimpy tree-hugging hipster faggots hate them nowadays. - TheTrueLibertin

pondělí 27. února 2012

Ron Paul průběžně druhý za Mittem Romneym

"Klíčovým slovem pro výsledky primárek je delegát. K zisku prezidentské nominace si musí jeden z kandidátů zajistit 1144 delegátů, kteří pro něj budou hlasovat na celonárodním republikánském shromáždění v samotném závěru primárek 27. srpna v Tampě. Je třeba říci, že v některých státech místo běžných primárek probíhají tzv. caucuses (shromáždění), která nejen, že jsou otevřená členům jiných stran a nezávislým, ale výsledky jejich hlasování často nemají vliv na výběr delegátů, kteří se volí zvlášť buď později během večera nebo i jiný den. Velká část účastníků shromáždění se o volbu delegátů nezajímá a nemá potřebu se jí účastnit. Výjimku tvoří jedna skupina – podporovatelé Rona Paula."


Více k zamotanosti systému amerických primárek v článku Bohumíra Žídka Ron Paul je průběžně druhý za Mittem Romneym, Santorum je fake!

Kopírování křísí hudbu – pomáhejte umělcům a stahujte jejich alba

"Menší labely pro velké hráče v minulosti nebyly žádnou konkurencí. Jenže časy se mění, velké společnosti zvyklé na své monopolní postavení nejsou flexibilní, a tak se právem obávají, že konkurenci nedokážou porazit ve férové tržní soutěži. A tak nehrají fér. Snaží se svoji konkurenci zlikvidovat pomocí státu a legislativy. Je to podlé, nečestné a socialistické. Můžeme jen doufat, že to nebude funkční."

Více v článku na blogu idnes.

sobota 19. listopadu 2011

Česko-německý makaronismus

P. Trost, Česko-německý makaronismus, Studie o jazycích a literatuře, Praha, Torst, 1995, str. 300 – 302

V této studii se Pavel Trost zabývá společnou přítomností češtiny a němčiny na českém území, kterýžto jev bývá označován jako dvojjazyčnost.

Tento pojem dále objasňuje: Nelze jej chápat tak, že by někdy bylo veškeré obyvatelstvo českých zemí dvojjazyčné a všichni obyvatelé stejně dobře ovládali oba jazyky. Ještě na začátku 19. století byly rozlišovány tři skupiny. Vedle jednoznačně k češtině (venkov a nižší vrstvy meších měst ve vnitrozemí) nebo němčině (města a v okrajových částech i venkov) se přiklánějící skupiny Trost rozlišuje ještě tzv. utrakvisty, povětšinou Čechy, kteří vedle češtiny užívali i němčinu jakožto jazyk vyšších vrstev a vzdělanosti.

Národní obrození znamenalo národností polarizaci na jazykovém základě. Utrakvisté tak nepříslušeli k žádné národnosti. Založení Československa pak pro utrakvismus v podstatě znamenalo konec.

Lámané varianty němčiny a češtiny užívané dvojjazyčnými obyvateli jsou známy jako „Kücheldeutsch“ a „Küchelböhmisch“. Příklad „Küchelböhmisch“ uvádí Josef Jungmann, když karikuje češtinu pražského Němce.

Čeština českých utrakvistů se vyznačovala rozsáhlým pronikáním německé zásoby při zachování české gramatické stavby, což lze označit po vzoru makarónské poesie za makaronismus.

Proti makaronismu se postavili puristé, kteří přišli s vlastním spisovným jazykem. Po roce 1918 makaronismus postupně vymizel, ačkoliv se s ním bylo možno setkat např. v brněnském dialektu.

Kouzlo několikanásobného překladu přes Google Translator

pátek 18. listopadu 2011

"Nejprve tě ignorují, potom se ti smějí" (NZZ)

První transsexuální poslankyně v polském parlamentu vyvolala vlnu nevole mezi polskými katolíky
Polští pravicoví konservativci se bouří proti novému hnutí na levé části politického spektra: Strana Ruch Palikota prosazuje sekulární politiku a progresivní společnost. Jedním z jejích symbolů se stala transsexuální politička Anna Grodzka.

Napsala: Alice Kohli, NZZ, 3. listopadu (neautorizovaný překlad)

„Příšerné! Sodomité a transvestité v Sejnu!“ neskrývá otec Tadeusz Rydzyk svoji nechuť vůči pestré skupince poslanců Ruch Palikota, nové strany v polském parlamentu. Rydzyk však není jenom nějaký rozzlobený vesnický farář, ale šéf reakčního křesťanského rozhlasového vysílače Radio Maryja.
Církev je v Polsku i nadále velmi vlivnou institucí. Jde o druhého největšího majitele nemovitostí hned po státu. Kromě toho asi s 300 tiskovinami a zhruba padesáti rozhlasovými a televizními vysílači představuje mediální impérium, které neradno podceňovat. Zvláště ve venkovských krajích, kde nachází velmi nakloněné publikum.
Rydzykova výzva, aby voliči zachránili děti a mládež a podpořili pravicové konservativce, však přichází příliš pozdě. Deset procent Poláků dalo v posledních volbách svůj hlas kandidátce levicově liberálního hnutí charismatického politika Janusze Palikota. Stálo tam i jméno Anny Grodzké, která byla díky převratnému vítězství strany Ruch Palikota (Palikotovo hnutí) zvolena do parlamentu a stala se tak prvním transsexuálem v polském sejmu.

«Ania» musela zemřít
Menšímu okruhu lidí bylo jméno Anna Grodzka známo již dříve. Ve videorozhovoru se zástupcem šéfredaktora listu Gazera Wyborcza se v červenci loňského roku rozhovořila o svém životě. Ze čtyř videosekvencí vzešel dynamický portrét ženy, jež musela před společností svoji pravou identitu dlouho zatajovat.
Anna Grodzka se narodila roku 1954 v Otwocku jako Krzystof Grodzki. Už jako malý chlapec si Krzystof nejraději hrával s panenkami a nosil dívčí šaty. Na střední škole se Krzystofovi dostala do rukou sovětská osvětová kniha, v níž byla vedle úchylných sexuálních praktik představována i transsexualita. Text vnucoval „léčbu“ elektrošokovou terapií. Krzysztof nechal své alter ego „Aniu“ symbolicky zemřít.
Mladý psycholog toužil po společensky konformním životě. Oženil se se svou dětskou láskou a zplodil syna. Touto aktivně vytvářenou iluzí „normální“ rodiny však otřáslo onemocnění rakovinou. Po úspěšné léčbě se Krzysztof Grodski rozhodl vést svůj život tak, jak to za správné považoval on. V roce 2009 podstoupil v Bangkoku operaci, při níž mu bylo změněno pohlaví.
Manželství se rozpadlo, ale se synem si Anna Grodzka chtěla zachovat dobrý vztah. „Chci, aby z něj byl otevřený člověk,“ říká v rozhovoru. Odstranění předsudků je také cílem organizace Trans-Fuzija, již Grodzka založila ještě před svojí operací. Trans-Fuzja se zasazuje za práva a zájmy transsexuálů.
Konservativní bašta
Kandidatura na poslankyni za stranu Ruch Palikota se pro angažovanou společenskou aktivistku přímo nabízela. Překvapivé však je, že byla Anna Grodzka vůbec zvolena. Její volební obvod Krakov – působiště Karola Wojtyly, pozdějšího papeže Jana Pavla II. – obvykle platí za konservativní baštu.



Svěží vítr vane kléru navzdory
Je to poprvé, co nějaké antiklerikální hnutí slaví v Polsku takové úspěchy. Mnoho progresivních stran, stejně jako liberální Občanská platforma úřadujícího premiéra Donalda Tuska, se v průběhu vládnutí od svých základních sekularistických tezí distancují.
To se ukazuje na současném sporu o kříž ve Varšavě: Zakladatel strany Janusz Palikot prosazoval – sotva vstoupil do Sejmu – odstranění dřevěného kříže z parlamentního sálu. Pravicově konservativní politici jej tam instalovali při noční akci v roce 1997. Liberální politik Donald Tusk Palikotův návrh odmítl.
Polská katolická církev dlouho platila za nedotknutelnou. Ať už kvůli finanční zdatnosti, vlivu na elektorát nebo zásadní roli v mladší historii země, jež umožňují prosazovat v ústavě předepsanou odluku státu a církve v polském parlamentu jen velice váhavě.

Ožehavá témata
Zda se straně Ruch Palikota podaří vliv církve zmenšit nebo na něj alespoň upozornit, ukážou následující čtyři roky. Jako třetí největší frakce v polském parlamentu se může minimálně chopit některých ožehavých témat, jako jsou sňatky osob stejného pohlaví nebo legalizace potratů.
Přesně to Anna Godzka během prvních dní výkonu svého mandátu udělala. Zasazuje se o poctivou osvětovou výuku ve školách, za dostupnost antikoncepčních prostředků a potratovou politiku přátelskou k ženám.
Hlasy kritizující Annu Grodzkou za výstřednost, jak se zdá, pomalu utichají. Jeden polský fejetonista se tak mohl podivovat nad množstvím příznivých článků v bulvárních médiích. „Co to s tím bulvárem je?“ ptá se. „Do teď psali o transsexuálech maximálně, když šlo o nějaký skandál nebo zvrácenost.“

„Nejprve tě ignorují, potom se ti smějí, pak proti tobě bojují a nakonec zvítězíš.“ Tento citát od Mahátmy Gandhiho je nejnovějším příspěvkem na blogu Anny Grodzské.